Bojovník proti tření s velkým snem

Bojovník proti tření s velkým snem

Sergej Glavatskih vyrůstal v rodině vulkanologů v seizmicky neklidné východní části Sibiře. O jeho vědecké kariéře bylo tak podle všeho předem rozhodnuto. V současné době se s využitím poznatků v oblasti chemie a fyziky zabývá tím, jak posunout mazání na vyšší úroveň.

Text Antony Riley
Foto Kristofer Samuelsson

Výzkum & teorie

Cesta, která přivedla Sergeje Glavatskiho k výzkumu, byla v podstatě předem jasná. Oba jeho rodiče byli vulkanologové. „Od začátku bylo zřejmé, že ze mě bude vědec,“ vzpomíná Glavatskih ve své těžko popsatelné kanceláři v Královském technickém institutu ve švédském Stockholmu. Vyrostl na poloostrově Kamčatka na Dálném východě. V této zemi vulkánů často „pomáhal“ své matce na letních výzkumných cestách do geotermálních polí a na Komandorské ostrovy.
          

Obchodní kontakty

evolution@skf.com

Glavatskih vzpomíná, jak se mu v dospívání v hlavě neustále rojilo plno otázek, ale jeho učitelé ve škole mu připadali unavení a bez zájmu. Korespondenční kurzy mu pomohly vyplnit některé mezery ve vzdělání především ve fyzice a v matematice. Mohl také číst National Geographic. „Byl to jeden z mála časopisů, které sovětská cenzura nechávala bez povšimnutí,“ dodává. Právě z tohoto časopisu získával informace o lidech a místech za hranicemi jeho nádherné, ale odlehlé domoviny.

Někdy bychom měli usilovat o splnění zdánlivě neuskutečnitelných snů. Pokud bychom v tom uspěli, přinese to společnosti neuvěřitelný pokrok.
Sergei Glavatskih

Studium na moskevské universitě mu umožnilo vyhnout se vojenské službě (a velmi pravděpodobně i válce v Afghánistánu). Glavatskih získal magisterský titul M.Sc. ve strojním inženýrství a pokračoval v doktorském studiu, které ukončil získáním prvního titulu Ph.D. v oboru kryogeniky. Vyvinul patentované rezonanční snímače, které byly později zavedeny do systémů plnění paliva dopravních letadel TU-154 poháněných zkapalněným zemním plynem.
          

Sergei Glavatskih

Narozen: 1966
Bydliště: Stockholm, Švédsko
Zaměstnání: Královský technický institut (KHT), Stockholm, Švédsko a Universita Gent, Gent, Belgie
Vzdělání: Titul M.Sc. v oboru strojního inženýrství – prospěl s vyznamenáním, 1989, Moskevská státní technická universita; titul Ph.D. v oboru kryogenika, 1994, Moskevská státní technická universita; titul Ph.D. v oboru části strojů, 2000, Technická universita Lulea (LUT); docent v oboru části strojů, 2003, LUT
Co právě čte: Vikingarnas Värld (Svět Vikingů) od Kima Hjardara

Po skončení studené války opustil Rusko. Chtěl si splnit svůj sen o cestování a získat zkušenosti v mezinárodním výzkumu. „Dostat se do Skandinávie bylo najednou snadnější a Švédsko se mi vždy líbilo,“ říká. Ve Švédsku získal svůj druhý titul Ph.D. v oboru části strojů. Na základě toho začal pracovat ve společnosti Statoil na vývoji syntetických olejů přizpůsobených životnímu prostředí. Výsledkem vývoje bylo uvedení olejů TURBWAY SE a TURBWAY SE LV pro točivé stroje na trh.

Glavatskiho začal stále více přitahovat výzkum v oblasti tření. Vysvětluje, že jde o jednu z nejzákladnějších oblastí techniky, jíž se lidstvo zabývalo od nejranějších dob. V současné době má však ještě větší význam než dříve, protože část energie vyrobené ve světě přichází nazmar kvůli ztrátám, což se následně projevuje na životním prostředí.

Glavatskih je přesvědčen, že mnoho nynějších problémů s účinností strojů souvisí s nevhodnými mazivy a jejich „pouze postupným“ vývojem. Vysvětluje, že většinou jsou nejprve zkonstruovány stroje a teprve potom se na základě viskozity rozhodne o tom, které z dostupných maziv bude používáno. „V mnoha případech jsou maziva považována za chemické přísady strojírenského řešení,“ dodává. Maziva vyvíjejí chemici, a proto jejich vývoj strojní inženýři považují za jakýsi druh černé magie.

„Potřebujeme zavést do konstrukce strojů mnohem pokročilejší řešení mazání a také nové vlastnosti, jichž nelze dosáhnout u tradičních maziv. Jinak nedojde k potřebnému zlepšení,“ tvrdí. „Lze to dokázat mechanicko-chemickým přístupem. Měli bychom tedy využít své chemické znalosti na molekulární úrovni spolu s některými poznatky z fyziky a mechaniky, abychom dosáhli nových vlastností maziv, která by umožnila vznik nových technických řešení.“

Sergei Glavatskih

Sergei Glavatskih

„Pokud se podíváte zpátky do historie, v 19. století se významní vědci nepovažovali za specialisty na části strojů nebo termodynamiku,“ vysvětluje Glavatskih. „Zabývali se mnoha věcmi v mnoha oblastech. Bohužel, časem se z nějakého důvodu všechno takříkajíc více uzavřelo do sebe a zaměřilo velmi úzce. Z toho důvodu musíme změnit způsob práce.“

Způsob, jakým výzkumníci a vědci pracují, vychází přirozeně ze systému vzdělávání. Jako vědec je Glavatskih hluboce přesvědčen, že vzdělání je stejně důležitá součást jeho práce v KHT jako výzkum, který provádí. „Musíme dále zkoumat a posuzovat cesty, jakými vzděláváme a školíme budoucí inženýry,“ říká. Je přesvědčen, že jeho prací je zasadit semínko nelineárního způsobu myšlení založeného na spolupráci a inovativním přístupu.

V KHT vede pestrou skupinu výzkumníků z různých oborů, jako například nanotechnologie, chemie a fluidní mechanika. „Vycházíme z toho, že mazivo je nedílnou součástí samotného stroje,“ říká. Právě tento názor představuje klíč k přístupu Sergeje Glavatskiho k navrhování strojů.

Jeden z jeho současných výzkumných projektů, který podporuje Nadace Knuta a Alice Wallenbergových, je zaměřen na iontové kapaliny (kapalné soli při pokojové teplotě). Glavatskih a jeho tým zkoumají možnosti využití těchto iontových sloučenin v oblasti mazání. Dosažené výsledky ukazují, že iontové kapaliny mohou výrazně proměnit celý obor mazání. Víceoborový přístup k návrhu ­maziva, který tým vyvinul, se zaměřuje na „ladění“ reakce iontových kapalin na změny teploty, tlaku a smykového napětí, aby dosáhl požadovaných vlastností maziv. Důležité součásti postupu návrhu tvoří udržitelné cesty syntetizace a nižší dopad na životní prostředí.

Třecí vlastnosti iontových kapalin navržených pro konkrétní účel je možné kontrolovat in situ. U běžných molekulárních maziv to možné není. Cílem Glavatskiho je uvést na trh novátorský „aktivní“ přístup k problematice snižování tření a opotřebení v místě mazaného styku, upravovat v reálném čase reologii a strukturu maziva v blízkosti povrchu.

„Mým úkolem jakožto vědce je trochu bláznit,“ říká Glavatskih. „Někdy bychom měli usilovat o splnění zdánlivě neuskutečnitelných snů. Pokud bychom v tom uspěli, přinese to společnosti neuvěřitelný pokrok.“

Související obsah