Držet krok s byznysem

Držet krok s byznysem

Švédský byznysmen Leif Johansson se zařadil na seznam nejmocnějších lidí ve své zemi. Postupoval z jedné významné pozice do druhé. V současnosti je předsedou společnosti Ericsson a slovo „důchod“ do jeho slovníku nepatří.

Text Cari Simmons
Foto Getty Images

Osobní automobily

Fakta

Leif Johansson
Rodina: 65 let ženatý, pět dětí a vnoučata
Domov: Göteborg, Švédsko
Hobby: Má slabost pro akustické kytary Martin. „Kytary Martin jsou úžasné nástroje,“ říká Johansson. „Vyrábějí se v Nazarethu v Pensylvánii, a spojují v sobě úžasný mix vyspělé technologie a řemeslné zručnosti. Mám jich doma několik – vlastně šest nebo sedm…“
Oblíbený citát: „Život je takový souhrnný balíček. Musíte brát jak to dobré, tak to špatné a pracovat s tím.“

Ještě než Leif Johansson dosáhl věku 10 let, naučil se vše o broušení ložiskových kroužků. Jeho otec pracoval u SKF 50 let. Vypracoval se z oddělení výroby až na místo výkonného ředitele společnosti. „Já a bratr jsme s ním občas o sobotách chodili do dílny,“ vzpomíná Leif Johansson. „Byl do výroby velmi zapálený a pro mě byl obrovskou inspirací.“

Lennart Johansson chtěl pro své syny slušné vzdělání, které on sám neměl příležitost získat. Proto když Leif ve 14 letech prohlásil, že chce hrát v rockové kapele, jeho otec mu řekl, že může být čímkoli pod podmínkou, že bude nosit domů dobré známky z matematiky a vědních oborů. „Teď ve svých 65 letech vidím, že to byl dobrý nápad,“ říká Johansson. „Uchránil svět před mizerným kytaristou.“ I když Leif Johansson na kytaru hrát nepřestal, stal se z něj inženýr a zbytek již znáte.

Velmi rád chodím do práce a setkávám se s talentovanými lidmi. Rád jsem součástí širšího kolektivu.
Leif Johansson

Kariéra Leifa Johanssona nabrala rychlé obrátky. V pouhých 27 letech se stal výkonným ředitelem oddělení výroby motocyklů globálního výrobce venkovního vybavení Husqvarna. Poté byl výkonným ředitelem tehdejšího výrobce kancelářského vybavení Facit, výrobce spotřebičů Electrolux a Volvo Group. Dnes je předsedou telekomunikačního gigantu Ericsson a globální výzkumné biofarmaceutické společnosti Astra-Zeneca, členem představenstva výrobce bezpečnostních systémů do automobilů Autoliv, předsedou Královské švédské akademie technických věd (IVA), členem představenstva Evropského kulatého stolu průmyslníků (ERT) a poradcem starosty Pekingu a guvernéra čínské provincie Jiangsu. Přesto stále nachází čas i na vedení malé investiční společnosti. „Jsem velmi soustředěný a dalo by se říct, že vedu velmi strukturovaný a disciplinovaný život.“

Za svůj život získal Leif Johansson medaili Jeho Veličenstva krále, Řád čestných legií, čestné doktoráty a další uznání. To je spousta úspěchů na někoho, kdo tvrdí, že nikdy neměl jasný dlouhodobý kariérní plán. „Jsem tak trochu dobrodruh a moc neodmítám,“ říká Johansson. „Jestliže mě nějaká společnost potřebuje, jedu tam.“ Často se objevuje na seznamu nejmocnějších lidí ve Švédsku, ale sám se tak prý necítí. Je si ale vědom zodpovědnosti, která k moci patří. „Firmy by měly sloužit společnosti, ve které působí,“ říká Johansson. „Nečiní-li tak, dlouho se neudrží.“

 

Leif Johansson

Za svůj život Leif Johansson získal Medaili Jeho Veličenstva krále, Řád čestných legií, čestné doktoráty a další uznání.

Svou dlouhou kariéru strávil Johansson ve velkých globálních švédských společnostech, kde, jak sám říká, „nebylo možné zůstat stát na místě.“ Švédské společnosti začaly exportovat velmi brzy a rychle expandovaly do zahraničí. „Nikdy jsme neměli takové útočiště v podobě domácího trhu, jaký mají například v Německu nebo v Americe,“ vysvětluje Johansson. „Ale byli jsme dobří v řadě technologických oblastí, vědě a fyzice, a dokázali jsme na těchto základech vybudovat inovativní společnosti.“

Toto dědictví je patrné i dnes, ale podle Johanssona je v ohrožení. „Přicházíme o mladé lidi již velmi brzy ve školních letech,“ zdůrazňuje. „Řeknou si, že je matematika složitá, a nám už se nikdy nepodaří je znovu přesvědčit, že matematika může být zajímavým jazykem ke studiu. Ona totiž jazykem skutečně je.“

Kvůli předpokládanému nedostatku inženýrů v budoucnosti se Johansson ve své práci pro Královskou švédskou akademii technických věd (IVA) zaměřuje na získávání mladých lidí, kteří by si zvolili přírodní vědy a technologie. „Podaří-li se nám zvýšit počty mladých lidí, vyřešíme tím polovinu problému,“ tvrdí. „Druhou polovinu můžeme vyřešit imigrací. Pokud se tak nezachováme, můžeme postupně přicházet o přidanou hodnotu, a to pro tuto zemi opravdu není dobré.“ Johansson dále varuje, že není správné se domnívat, že švédský úspěch bude pokračovat automaticky.

„Myslím si, že jsme na úrovni státu udělali v letech 1968 až 1992 špatně vše, co se dalo,“ vysvětluje Johansson. „Zdanili jsme jednotlivce i společnosti takovým způsobem, že to vedlo ke vzniku jen mizivého počtu společností a ty stávající velmi trpěly. V obchodní historii Švédska to byly nejhorší roky, a téměř každý z nich přinášel negativní vývoj produktivity.“ Od té doby ale Švédsko „udělalo téměř vše správně“. Patří sem i daňový systém, který podněcuje zakládání nových firem a nikoli jejich zastrašování.

Johansson pevně věří v Evropskou unii a jako aktivní přispěvovatel ERT je rozčarován z toho, že se politici chtějí vracet ke „starému uspořádání“ Evropy. „Evropa má za sebou strašnou válečnou historii,“ říká Johansson, „a z mého úhlu pohledu to zůstává platným argumentem pro EU.“ Obává se také ztráty konkurenční výhody a atraktivního investičního trhu, které k jednotě patří. „Pokud se začne tříštit, všechny země, a hlavně ty malé, prohrají,“ upozorňuje. „Máme generaci mladých lidí, kteří si zvykli pracovat a studovat po celé Evropě. Starší generace by neměla brát zpět to, čeho jsme dosáhli.“

Leif Johansson již překročil metu 65 let, ale odchod do důchodu v dohledné době neplánuje. „To tedy ne!“ říká. „Velmi rád chodím do práce a setkávám se s talentovanými lidmi. Rád jsem součástí širší skupiny lidí, a pokud je navíc zajímavá z technologického či vědního hlediska, tím lépe.“

Související obsah