Inco

Hlubinná těžba

Když jde o to, jak dostat vytěženou rudu nahoru z těžní jámy a muže nebo materiál nahoru a dolů, pak platí tři zásadní faktory: spolehlivost, bezpečnost a rychlost. Všechny tyto faktory mají pod naprostou kontrolou ve vývojovém centru špičkových technologií české společnosti INCO Engineering.

Text James Drake Foto Getty Images, Vladimir Weiss

Hornictví, těžba ropy a zemního plynu Maziva Soudečková ložiska Spolehlivost

Fakta

INCO

INCO engineering je soukromá firma se sídlem v České republice, založená v roce 1994. Avšak historie INCO, jako nástupce bývalého ČKD Praha, sahá až do konce 19. století.

INCO navrhuje a vyrábí těžní stroje a zařízení pro dopravu v hlubinných dolech i další specializované vybavení pro podzemní hornické činnosti, například nakládací a vykládací stanice.

Asi 90 procent výroby INCO se prodává v Rusku, ale společnost se rozšiřuje i na další trhy. Zařízení INCO je v provozu ve Slovenské republice, Polsku, Indii a České republice. Existují i probíhající projekty v Číně, Vietnamu, Kanadě, ve Slovinsku a na Ukrajině.

INCO má kolem 130 zaměstnanců a roční obrat téměř 40 milionů eur.

www.inco-p.cz

Příbuzné odkazy

INCO

Obchodní kontakty

Michal Stuchlik, Michal.Stuchlik@skf.com

Těžba je podnikání dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu. To říká Antonín Jaroš, výkonný ředitel a spolu­majitel INCO Engineering společnosti, dodávající důlní dopravní techniku, sídlící v Praze.

Právě dohlíží na závěrečné testování nejnovějšího zařízení společnosti, dvou obrovských hřídelí těžních strojů, určených pro největší indický zlatý důl.

„Prodlevy musí být sníženy na minimum,“ překřikuje elektromotory těžního stroje, které dosahují plného výkonu. „Bez jakýchkoli nehod!“

Oba mamutí stroje – čtyřlanový třecí těžní stroj pro přepravu rudy s 1,3megawattovým AC motorem a dvoububnový těžní stroj o průměru 5,8 metru s 2,4megawattovým DC motorem pro přepravu dělníků na a z pracoviště – fungují na protikladných mechanických principech.

Třecí těžní stroje jsou umístěné buď na povrchu, nebo přímo nad důlní šachtou. Těžní lano se zátěží, připojenou k jednomu konci, prochází přes kladku. Vznikající tření mezi kladkou a těžním lanem napomáhá zvedání.

U bubnových těžních strojů je těžní lano obtočeno plynule v jedné nebo více vrstvách kolem bubnu namontovaného na hřídeli. Hlavní rám a kladky centrují těžní lano v prostoru šachty.

Smlouva na těžní stroje, které budou pracovat v jedné z nejhlubších šachet v Indii (ve zlatém dole Hutti na jihozápadě Indie, stát Karnataka), obsahuje „návrh zařízení, výrobu, dodávku, montáž na místě a uvedení do provozu,“ vysvětluje Tomáš Nebáznivý, ředitel prodeje společnosti INCO pro Asii.
To je ale pro Jaroše a jeho tým běžný postup. Jsou hrdí, že nabízejí klientům „obchod na jednom místě“: INCO je jediným kontaktním místem s výhradní zodpovědností za provedení.

„Jsme právě tak projektovými manažery, jako výrobci,“ vysvětluje Jaroš. Ve skutečnosti INCO outsourcuje asi 35 procent veškeré práce do firem jako SKF, která je partnerem v posledních 20 letech. SKF dodává nejen soudečková ložiska s upínacími pouzdry, ale také systémy pro mazání ložisek.

„Správná montáž velkorozměrových ložisek na kuželových upínacích pouzdrech je pro trvanlivost ložisek rozhodující, proto jsme také v průběhu montáže poskytli odborný dozor,“ dodává Michal Stuchlík, vedoucí segmentu těžkého strojírenství SKF. „Byla to specializovaná práce – přesně taková záležitost, v jakých na nás pan Jaroš často spoléhá“
Jaroš, vysoký čtyřiasedmdesátiletý muž s medvědím plnovousem, se celý svůj pracovní život připravoval na svoji roli jako důlní „Pan Zařiďto“.

Většinu své kariéry strávil v ČKD, obřím českém strojírenském konglomerátu, kde nepřetržitě stoupal vzhůru na pracovním žebříčku. Jako mladý muž působil ve svém volném čase jako útočník ve známém hokejovém klubu.

Od roku 1994, kdy bylo INCO založeno jako nástupce pobočky ČKD pro důlní zařízení, uplatnil svůj hokejový herní styl při úkolu vytvořit nový podnik.
Historicky byla většina výroby z ČKD určena pro bývalý Sovětský svaz; i dnes končí asi 90 procent produkce INCO v Rusku, vysvětluje Jaroš. Naštěstí expanze na nové trhy podstatně snížila dopad rozmarů ruské ekonomiky na jeho společnost.

V současné době lze nalézt produkty INCO nejen na Ukrajině a v Polsku, ale také v tak vzdálených oblastech, jako je Čína a Vietnam (kde INCO vyhrála dlouhodobou smlouvu na výhradního dodavatele technického vybavení pro hlubinné uhelné doly v zemi).

Kromě zdvihací techniky dodává INCO další specializovaná zařízení pro hlubinné doly, jako jsou nakládací stanice, posun vozíků, ­hřídelové ventilátory, důlní signalizační systémy, skipy a klece. Společnost se také může pochlubit svou vedlejší činností – modernizací stávajícího vybavení.

Je to však vývojové centrum špičkové technologie INCO, které jí umožnilo, aby dokázala vyhovět požadavkům těžebního sektoru na stále vyšší kapacitu a větší rychlost navíjení.

Například nyní je INCO ve fázi přípravy projektu jednoho z největších těžních strojů, který byl kdy vyroben – osmilanového třecího těžního stroje o 12 megawattech.

V plánu je také další projekt – vzduchem chlazený měnič pro synchronní motory, který nepotřebuje téměř žádnou údržbu.

Jedním z často požadovaných doplňků je systém řízení těžních strojů. Snadné použití grafického rozhraní systému umožňuje vzdálený přístup přes internet pro usnadnění monitorování a diagnostiky a také identifikaci problémů – často dříve, než nastanou.

Tohle všechno je na míle vzdálené od dob rzi a prachu „dělnického ráje“, kde si své profesionální zuby obrousil i mladý Jaroš. „Lidé stále vidí hornictví jako špinavou, zastaralou záležitost, ale je to právě naopak,“ říká. „Moderní hornictví je čistá a špičková technologie.“

„Ti, kteří to nechápou,“ říká, „by měli své peníze dolovat jinde.“

Antonín Jaroš, CEO and co-owner of Prague-based INCO Engineering. A 5.8-metre-diameter double-drum hoist under construction at INCO’s production plant in Ostrava, Czech Republic. Four-rope friction hoist under construction at INCO’s production plant.

Související obsah