Jako nové

Jako nové

Přechod na cirkulární přístup – tedy opětovné využití věcí, jejich přestavba či recyklace – by mohl pro ekonomiku a celou planetu představovat skvělý tah.

Text Allison Jackson
Ilustrace Jack Hudson

Další segment

Cirkulární ekonomika bývá popisována jako další průmyslová revoluce. Klade si za cíl využívat produkty, součástky i suroviny co nejdéle, a redukovat tak množství odpadu na minimum. Tento nový ekonomický model si získává přízeň vlád, obchodních subjektů i konzumentů, kteří hledají alternativu k současnému lineárnímu systému ve stylu „vzít, použít a zlikvidovat“. Ten se ukazuje jako dlouhodobě neudržitelný.

Obhájci cirkulární ekonomiky tvrdí, že by mohla představovat řešení největších problémů, kterým planeta čelí: růstu populace, vytrácejících se přírodních zdrojů a klimatických změn. Zapojit se ale budou muset všichni.

„Dostali jsme se do bodu, kdy tento posun je už nutností. Přírodní zdroje docházejí a dopady našeho chování na planetu narůstají do obrovských rozměrů,“ říká Dr. Julia Stegemann, profesorka environmentálního inženýrství na University College London a iniciátorka Circular Economy Laboratory při UCL. „Blížíme se k místu, odkud není návratu, a chceme-li se chovat udržitelně, musíme podniknout radikální kroky.“

Blížíme se k místu, odkud není návratu, a chceme-li se chovat udržitelně, musíme podniknout radikální kroky.
Julia Stegemann, profesorka environmentálního inženýrství na University College London a iniciátorka Circular Economy Laboratory při UCL.

Jedná se o prastarý, velmi jednoduchý systém: Věci, které doslouží nebo už nejsou potřebné, se nevyhodí, ale znovu použijí, přestaví či zrecyklují. K tomu už dochází.

Švédský výrobce oblečení H&M zavedl globální systém pro sběr vyřazených oděvů, které se znovu využijí či recyklují v nové oblečení a textilie na úklid. Od roku 2013 již společnost vybrala více než 28 000 tun oblečení a textilu, který by jinak skončil na skládce nebo ve spalovně. To odpovídá více než 120 milionům triček.

I francouzská automobilka Renault zavádí cirkularitu do svého obchodního modelu. Ve svém závodě přestavuje vše od čerpadel po motory a výsledné produkty prodává za 50 až 70 procent standardní prodejní ceny. Závod je ziskový a generuje výnos více než 250 milionů eur ročně.

Britský telekomunikační gigant Vodafone zavedl službu zpětného odběru, která má za cíl inspirovat zákazníky, aby odevzdali své staré mobilní telefony a tablety výměnou za slevu na nové zařízení či dárkový poukaz. Navrácené výrobky se pak repasují a prodají, nebo rozeberou na součástky a recyklují.

Ilustrace Jack Hudson

Popularizace termínu „cirkulární ekonomika“ je přisuzována britské nadaci Ellen MacArthur Foundation, kterou v roce 2010 založila jachtařka Ellen MacArthur. Myšlenka tohoto druhu je však na světě již od nepaměti. Rozdíl je v tom, že právě nastal čas, kdy je nutné ji v globálním měřítku uvést do praxe.

Globální poradenská společnost EY ve své zprávě odhaduje, že do roku 2030 do střední třídy vstoupí na tři miliardy spotřebitelů, což uvalí nevídaný tlak na životní prostředí a na již teď značně vytížené přírodní zdroje.
Mnoha prvkům, jako například zlatu, stříbru či wolframu, hrozí v průběhu příštích 50 let vyčerpání. Těžba jiných, například ropy, je stále náročnější a dražší. Ceny komodit jsou čím dál nestálejší a environmentální degradace má negativní dopad na zásoby potravin.

„Přijetí cirkulární ekonomiky bude ­vyžadovat reorganizaci způsobu, jakým svět produkuje a konzumuje. Bude se jednat o největší reorganizaci za posledních 250 let,“ říká Peter Lacy, globální výkonný ředitel udržitelných služeb u Accenture Strategy, další globální poradenské společnosti.

Zahrnovat bude výrobu produktů, které budou trvanlivější. Až doslouží, bude možné je rozdělit na součástky a suroviny. Dále půjde o využití obnovitelných zdrojů energie a snížení emisí skleníkových plynů, zamezení únikům v dodavatelských řetězcích, které zaručí využití a recyklaci nevyužitých přírodních zdrojů a odpadu namísto jejich likvidace, a zaměření na prodej a nákup služeb namísto výrobků. Příkladem může být využití sdílení či pronájem vozů namísto individuálního nákupu automobilů, které nečinně stojí 90 procent času.

Odborníci uznávají, že takové změny budou drahé, ale následné ekonomické, sociální a environmentální výhody budou podle nich nezměrné.

Každý rok by se podle Světového ekonomického fóra mohl ušetřit až jeden bilion amerických dolarů jen na materiálech, a navíc by vznikly stovky tisíc pracovních míst v recyklačním a přestavbovém průmyslu.

Jak tvrdí nadace Ellen MacArthur Foundation, která se zasazuje o urychlení k přechodu k cirkulární ekonomice, takováto ekonomika by Evropě mohla přinést nárůst hrubého domácího produktu do roku 2030 až o 11 procent a do roku 2050 o 27 procent. Pokud by i nadále trval status quo, tyto hodnoty by dosáhly čtyř, respektive 15 procent.

Opětovné využití a recyklace mobilních telefonů by měly mít za následek snížení jejich ceny. Více spotřebitelů by si také mohlo dovolit špičkové pračky, pakliže by byly pouze zapůjčené a nikoli zakoupené.

Technologie zde hrají klíčovou roli. Nizozemská organizace Circle Economy vyvinula ­digitální nástroje a programy pro obchodní subjekty a vlády, které by jim se zaváděním cirkulárních strategií pomohly a umožnily dělit se o zkušenosti. Generální ředitel Andy Ridley tvrdí, že „skupinové studium“ a udržení konceptu cirkulární ekonomiky na mainstreamové úrovni je klíčem k dosažení stupně, na kterém může fungovat.

„Důležité je, abychom z toho neudělali matoucí téma se složitým jazykem, který by naše možnosti začal omezovat a brzdit,“ říká Ridley. „V Circle Economy se vždy snažíme o praktické a měřitelné zavádění cirkulární ekonomiky.“

Bude to ale nějakou dobu trvat.
„Musíme tomu dát jednu generaci, tolik času pravděpodobně máme. Obávám se ale, že čekat o mnoho déle už nebude možné,“ uzavírá Julia Stegemann.

Související obsah