SKF - Prof. Roberto Bassani

Oddanost tribologii

Již od roku 1966, kdy vznikl termín tribologie, je Roberto Bassani tímto oborem fascinován. Dnes se zaměřuje na vysokorychlostní maglev a jeho využití v budoucnosti.

Text Claudia B Flisi  Foto Maurizio Camagna

Další segment Další výrobky Další služby

Souhrn

Roberto Bassani
Narozen: 1931
Bydliště: Pisa, Itálie
Vzdělání: Doktorát z univerzity v Pise v oboru strojírenství
Dosažené úspěchy: Napsal více než 300 článků a jiných textů, organizoval mnoho mezinárodních konferencí, napsal učebnice tribologie. Zakladatel a první předseda Italské tribologické asociace. V roce 2006 obdržel Zlatou medaili tribologie.

Příbuzné odkazy

Italian Tribology Association

Nejslavnější renesanční člověk Itálie, Leonardo da Vinci, tribologii určitě nevynalezl. Studium tření, mazání a opotřebení je totiž známo již nejméně 6 000 let. V Leonardově době pro tento obor ještě neexistoval název. Leonardo ale pochopil několik základních tribologických principů, definoval je a nakreslil obrázky strojů, založených na těchto znalostech.

Asi o 500 let později byl další Ital jménem Roberto Bassani, působící na univerzitě v Pise, podobně fascinován vznikajícím vědním oborem, zabývajícím se třecí interakcí. V roce 1963, kdy Bassani získal svůj inženýrský titul, se na své univerzitě stal vědeckým asistentem a hledal oblast, na kterou se zaměřit.

Ve stejné době hledala britská vláda způsoby, jak svým průmyslovým podnikům pomoci ušetřit peníze. Britové si uvědomili, že by toho bylo možné dosáhnout snížením spotřeby energie a opotřebení. Tento výzkum se stal prioritou a v roce 1966 britští vědci vytvořili slovo „tribologie”, kombinované z řeckých slov tribos (tření) a logia (studie o). Tak se zrodily „věda a technologie dotýkajících se povrchů součástí ve vzájemném pohybu a související studijní obory a postupy”.

Bassani byl uchvácen. Stát se inženýrem chtěl již od svých pěti let. „Prostě jsem rád zjišťoval, jak věci fungují,” vzpomíná. Ale teprve když se tribologie stala oficiálním strojírenským oborem, objevil svou skutečnou vášeň. Tření, které je jedním z pilířů tribologie, je často vnímáno jako negativní. Ale ne vždy tomu tak je. Bassani se na tuto rozporuplnost zaměřil. „Tření mezi podrážkou boty a silnicí nám umožňuje chodit. Třením dvou kusů dřeva vznikla první jiskra, ze které se podařilo rozdělat oheň,” vysvětluje.

Bassani dosud publikoval více než 300 článků, popisujících hlavní oblasti tribologie. V polovině osmdesátých let založil Ústav tribologie na italské Akademii věd. V roce 2013 byla publikována jeho anglicky psaná učebnice s názvem Tribologie.

Bassani také trvale podporoval spolupráci mezi vysokými školami a průmyslem. Díky jeho úsilí se od roku 1990 začalo stále více průmyslníků účastnit konferencí Italské asociace teoretické a aplikované mechaniky (AIMETA). Jeho angažovanost v Italském středisku tribologie (CITRIB) podporuje vazby mezi školami a podniky zejména proto, že členové CITRIB jsou převážně z praxe.

Jedním z Bassaniho největších úspěchů je Italská asociace tribologie (AIT). Byla založena v Pise v roce 2005 díky jeho nadměrnému úsilí. „Nevěřili byste, jaké zákulisní mocenské boje tomu předcházely,” svěřuje se. Stal se jejím prvním prezidentem a své postavení si udržel až do roku 2009. Dnes má AIT více než 100 členů. Jsou jimi jednotlivci i organizace z akademické obce a průmyslu.

Bassaniho činnost na poli tribologie byla na mezinárodní úrovni uznána v roce 2006, kdy obdržel Zlatou medaili tribologie (Tribology Gold Medal), nejvyšší ocenění na světě udělované v této oblasti. Váží si jej o to více kvůli způsobu, jakým mu bylo jeho udělení oznámeno. „Zavolal sám Peter Jost, aby mi tu novinu sdělil,” vzpomíná. Profesor Peter H. Jost je jedním z otců moderní tribologie a je mu často přisuzováno, že vymyslel její název.

Dodnes je Bassani mezi 38 vědci, kteří kdy toto ocenění obdrželi, jediným Italem. Jeho uznání pomohlo podpořit tribologický výzkum v Itálii a legimitizovat asociaci AIT, která byla založena rok předtím.

Zdánlivě neúnavný emeritní profesor nyní zaměřuje svou pozornost na magnetickou levitaci zvanou maglev. Vidí v ní, společně s novými materiály a povlaky, budoucí směr tribologie. „Vysokorychlostní maglev je zvláště vhodná pro země s obrovskými vzdálenostmi, jako jsou Rusko a USA,” poznamenává. Aby překonal problémy s nestabilitou, chce pod vozidlo, jedoucí po trvale magnetických kolejích, umístit supravodivé cívky. „Samozřejmě je nutné vše ještě otestovat,” dodává a mrkne přitom okem.

 

Roberto Bassani našel svou skutečnou vášeň, když se tribologie stala oficiálním strojírenským odvětvím.

Související obsah