Rozvoj železnic na všech frontách

Rozvoj železnic na všech frontách

Růst populace ve velkých městech a stále vyšší pozornost věnovaná snižování emisí nutí vlády po celém světě k výrazným investicím do nákladní železniční dopravy, metra či tramvajových systémů.

Text Allison Jackson
Ilustrace Peter Greenwood

Železnice

Fakta

Životní cyklus partnerství s SKF – přínos pro zákazníka a spolehlivá technologie
Díky svým širokým odborným znalostem a prvenství v technologiích nabízí SKF plnou podporu železničnímu průmyslu, kde pomáhá snižovat náklady na životní cykly a překonat ekologické výzvy. Platforma znalostí společnosti SKF, společně s praktickými zkušenostmi a pečlivým testováním, kontrolou kvality a ověřením funkčnosti v moderním testovacím prostředí i v samotném provozu, to vše vytváří solidní základ, na němž společnost staví svá spolehlivá řešení. Monitorovací systémy SKF pro železniční aplikace umožňují detekovat počínající poškození ložiska a naplánovat údržbu ještě dříve, než dojde k potenciálnímu selhání. SKF dále nabízí renovaci ložisek a montážní služby, aby tak snížila náklady na životní cykly a dopady na životní prostředí po celou dobu životnosti železničního vozidla.

Globální železniční sektor bude i v následujících letech pokračovat ve své cestě neustálé expanze. Vlády tak reagují na stále větší míru urbanizace a klimatické změny.

Po celém světě právě probíhá výstavba železnic v hodnotě zhruba 2,4 bilionu amerických dolarů. Podle průzkumu BMI (Business Monitor International) skupiny Fitch Group do rozšiřování sítě železnic nejvíce investují Čína, Spojené státy, Indie, Brazílie a Velká Británie.

To je zvlášť dobrá zpráva pro společnosti působící v oblasti železničních vozidel, infrastruktury, technologií a poprodejního servisu pro železniční průmysl, mezi nimiž je i SKF.

Asociace UNIFE (Union des Industries Ferroviaires Européennes) sídlící v Bruselu, která reprezentuje evropský železniční průmysl, očekává, že globální trh ve výši 150 miliard eur bude v letech 2014 až 2019 ročně růst o 2,7 procenta.

„Hnací silou průmyslu budou celkově příznivé megatrendy, jako je růst populace, pokračující urbanizace, vyšší nároky na mobilitu a zájem o ekologii,“ uvádí UNIFE.

Městské kolejové systémy, které zahrnují metro i tramvaje, lákají významné investice jak na již rozvinutých, tak i na stále se rozvíjejících trzích.

Počet systémů metra v provozu po celém světě za uplynulých 20 let zaznamenal obrovský nárůst, a to o více než 80 procent. Ve zprávě Mezinárodní asociace hromadné dopravy (UITP) z roku 2015 se uvádí, že v roce 2014 celkem 157 měst po celém světě provozovalo metro, zatímco v roce 1990 jich bylo jen 84.

A tato čísla dále porostou. V současné době probíhá stavba městských kolejových systémů v hodnotě 623 miliard amerických dolarů. Průzkum BMI ukazuje, že téměř třetina této částky připadá na Indii a Čínu (70, resp. 115 miliard amerických dolarů).

Klíčovým hnacím motorem investic do městských kolejových systémů je růst populace a stěhování čím dál většího množství lidí do velkých měst. To vede k častějším dopravním zácpám, přetížení hromadné dopravy a znečištění ovzduší.

A bude hůř. Podle odhadů Světové banky dosáhne do roku 2045 počet obyvatel měst šesti miliard, tedy o dvě miliardy více než dnes.

Přísnější cíle pro snižování emisí nutí vlády rozvíjet hromadné dopravní prostředky, které způsobují menší, nebo dokonce žádné znečištění. Takovým prostředkem jsou například vlaky, které, jak vyplývá ze zprávy UIC (Mezinárodní železniční unie) a Společenství evropských železničních společností, jsou z hlediska emisí nejefektivnějším způsobem hromadné dopravy.

„Výhodami je snížení emisí i snížení doby, kterou musí lidé strávit na cestách. Město se tak stává atraktivnějším pro investory,“ říká Michelle Karavias, vedoucí průzkumů infrastruktury u BMI Research v New Yorku.

Podle Becky P. Y. Loo, ředitelky Institutu dopravních studií na univerzitě v Hong Kongu, v Číně v současné době probíhá 70 projektů metra. Přestože Čína a Indie jsou v investicích do městské kolejové dopravy na prvních příčkách na světě, za pozornost stojí i jiné země.

Peru staví ve svém hlavním městě Limě 35 kilometrů dlouhou podzemní dráhu.

Tento projekt, jehož náklady jsou odhadovány na 5,7 miliard amerických dolarů, bude sponzorovat vláda a konsorcium společností. Je tak příkladem partnerství veřejného a soukromého sektoru, která je podle Michelle Karavias poslední dobou velmi obvyklá a za kterou stojí snaha států ušetřit na velmi nákladných projektech.

V hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu mezitím připravují ambiciózní plány na výstavbu metra se šesti linkami o délce 175 kilometrů. Jak vyplývá z prohlášení společnosti Siemens, bude se tak jednat o největší projekt podzemní dráhy na světě. Právě ta dodá kompletní řešení na klíč pro dvě linky, které budou jezdit bez řidiče, a to včetně vozů, signalizačního a komunikačního vybavení.

Klíčovým hnacím motorem investic do městských kolejových systémů je růst populace a stěhování čím dál většího množství lidí do velkých měst.

Klíčovým hnacím motorem investic do městských kolejových systémů je růst populace a stěhování čím dál většího množství lidí do velkých měst.

Čím dál větší popularitu si podle Becky P. Y. Loo hlavně v Asii získávají také tramvajové systémy, a to díky nízkým nákladům a rychlejší výstavbě.

Na Tchaj-wanu by první tramvajová síť měla být uvedena do provozu letos v přístavním městě Kao-siung. Linka dlouhá 22 kilometrů bude prvním beztrolejovým systémem na světě. Elektrické vozy jsou vybaveny rychlonabíjecím akumulátorem, který lze dobíjet ve stanicích.

Rostou i investice do nákladní železniční dopravy. Mnoho zemí, hlavně rozvíjející se trhy, přechází kvůli snižování opotřebení dálnic od nákladních automobilů k vlakové dopravě.

Ve srovnání s městskou kolejovou dopravou se ale hlavně kvůli propadu cen komodit očekává pomalejší růst.

Mnoho projektů na nákladní železnice v Africe, Latinské Americe a Austrálii je navázáno na důlní průmysl, který ale může z důvodu nízkých cen a pomalého růstu ekonomiky stagnovat.

Německá SCI (Sadi Carnot Ingenieure) Verkehr očekává, že nákladní trh poroste ve střednědobém horizontu o 2,4 procenta, což je značně pomaleji než očekávaný sedmiprocentní růst v městském segmentu.

I vysokorychlostní železnice je citlivá na ekonomický růst. Vysokorychlostní technologie je drahá a investorům nabízí jen nízkou návratnost. Podle německé SCI Verkehr poroste trh hlavně díky poprodejním službám o 1,3 procenta ročně.

Spousta zemí také v uplynulých několika letech řadu projektů zrušila. Čína je ale výjimkou. Podle BMI Research tato země, která se již nyní pyšní nejdelší vysokorychlostní tratí na světě (v délce 19 000 kilometrů), investuje do výstavby dalších 5 500 kilometrů kolejí 35 miliard amerických dolarů.

Čína investuje i do dalších vysokorychlostních projektů v zahraničí a stává se tak potenciální hrozbou pro etablované výrobce vlaků jako Siemens, Bombardier či Alstom.

V říjnu roku 2015 vyhrála Čína kontrakt ve výši 5,5 miliard amerických dolarů na 150 kilometrů dlouhou vysokorychlostní trať v Indonésii. Konsorcium v čele s Čínou mělo také domluvený kontrakt na výstavbu vysokorychlostní železnice v Mexiku, ale projekt byl zastaven.

Nejvýraznější růst investic do železnic však probíhá v Kataru. Země se chystá na hostování světového šampionátu v kopané v roce 2022 a buduje „kompletně nový systém železnic“, uvádí Karavias. Mezi další plány patří výstavba metra v hlavním městě Dauhá, tramvajové linky ve městě Lusail a dálkové osobní a nákladní železniční sítě.

Vývoj meziregionálních přepravních koridorů všude ve světě, například mezi Brazílií a Peru, také věstí investicím do železnic skvělou budoucnost.

„Ohledně železnic jsme optimističtější než ohledně silnic,“ dodává Karavias.

Související obsah