Innovation Challenge společnosti SKF

Šokující novinky

V rychle se rozvíjejícím obchodním světě představují takzvané akcelerátory a inkubátory způsob, jakým velké společnosti mohou udržovat krok s inovacemi a zároveň podporovat budoucí špičky v oboru.

Text Daniel Dasey
Ilustrace Robin Boyden

Výzkum a teorie

Žijeme v době, kdy zavedené ­obory neustále narušují nové technologie a inovace. Uber obrátil vzhůru nohama svět taxislužeb, Airbnb ­naprosto zamíchalo hoteliérstvím a Netflix a jeho model tvorby médií představuje oříšek jak pro televizní stanice, tak pro hollywoodské filmaře.
Zavedené společnosti, které si dříve mohly být jisty svou zářnou budoucností, k níž jim stačilo jen držet krok s poptávkou spotřebitelů, mohou nyní kdykoli propást změny v technologiích nebo způsobu chování.
     

Akcelerátory vs. inkubátory

Akcelerátory:

  • nabízejí startupovým společnostem odborné vedení, rady a vzdělávání
  • zaměřují se na urychlení vývojového procesu
  • krátkodobé, většinou 3–6 měsíců
  • založené na partnerství
  • vrcholí „promocí“ nebo prezentací

Inkubátory:

  • nabízejí startupovým společnostem odborné vedení, rady a vzdělávání
  • nezaměřují se na urychlení procesu
  • dlouhodobé, až pět let
  • kontinuální podpora
  • bez „promoce“ či prezentace

Co tedy mohou dnešní velké společnosti podniknout, aby si krok s převratnými technologiemi udržely a aby zajistily, že jejich zaměstnanci budou vybaveni relevantními schopnostmi? Stále populárnějším se stává přístup, kdy velké ­společnosti naváží vztah se slibnými startupovými firmami, a aktivně se tak vystaví vlivu inovací.

Prostřednictvím programů zvaných „akcelerátory“ a „inkubátory“ odesílají korporace své zaměstnance spolupracovat s předními zástupci nových nadějných společností a poskytují jim strategické rady, vedení a v některých případech i počáteční kapitál. Oplátkou za to získávají podíl v úspěšném novém podniku a zároveň, což je možná důležitější, přístup k novým způsobům myšlení a novým technologiím.

Startupy samy získávají přístup k potenciálním zákazníkům a strategickým investorům, a také k odborným znalostem v oblasti
průmyslu a managementu.
Ian Hathaway

Velké společnosti, které se takových programů se startupovými firmami zúčastní, si podle konzultanta Iana Hathawaye zajistí „sedadlo v první řadě při zavádění inovací.“ Ian Hathaway, externí vědecký pracovník skupiny expertů v Brookings Institution, říká: „Díky tomu poznávají způsob fungování startupů, což může vést k obohacení jejich ­firemní kultury. Mohou tak diverzifikovat a zdokonalovat svůj vývoj a zavádění inovací. Startupy zase získají přístup k potenciálním klientům a strategickým investorům i odborným, za dlouhá léta nabytým znalostem z oboru a managementu. Zajistí si také přístup na trhy a kontakty s dodavateli, kterých by samy dosahovaly jen velmi těžko. Obě strany tak z této spolupráce těží.“

Podle zprávy vydané v roce 2017 dotační platformou Gust vzrostl počet akcelerátorů po celém světě mezi lety 2015 a 2016 o 50 procent na 579.

„Podle zprávy vydané v roce 2017 dotační platformou Gust vzrostl počet akcelerátorů po celém světě mezi lety 2015 a 2016 o 50 procent na 579. Počet zúčastněných startupů v té době činil téměř 9 000. Do programů bylo investováno asi 206 milionů dolarů.“

Existuje několik definic, co přesně ­inkubátory a akcelerátory znamenají. Podle Susan Cohen, odborné asistentky pro obor management na Robins School of Business na University of Richmond ve Virginii, nabízejí startupům prostředí, ve kterém mohou rozvíjet své podnikání. Inkubátory většinou představují dlouhodobé programy s délkou až pět let. Akcelerátory se naopak snaží o dosažení rychlého obratu v předem daném časovém rámci, jež často kulminuje prezentací na „demo day“. Inkubátory a akcelerátory mohou vznikat nezávisle, mohou být sponzorované vládou nebo fungovat v rámci jednotlivých společností.

Oba typy programů zažívají velký rozmach. Podle zprávy vydané v roce 2017 dotační platformou Gust vzrostl počet akcelerátorů po celém světě mezi lety 2015 a 2016 o 50 procent na 579. Počet zúčastněných startupů v té době činil téměř 9 000. Do programů bylo investováno asi 206 milionů dolarů.
      

Innovation Challenge společnosti SKF

Společnost SKF v roce 2017 spustila svůj program Innovation Challenge, jehož cílem je vytvořit silná partnerství se startupovými společnostmi, jež by urychlila digitální transformaci SKF. První z takových iniciativ byla uskutečněna ve Francii ve spolupráci s francouzskou společností poskytující digitální služby Atos, vědeckou databází Techniques de l’Ingénieur a startupem nabízejícím platformu pro inovace Agorize.

Do projektu se přihlásilo více než 80 startupových společností, ze kterých bylo vybráno 14 k účasti ve školicím programu s SKF. Na konci byly odměněny čtyři start­upy. Hlavním přínosem však byly vazby mezi těmito startupy a „velkou ­společností“, které díky tomuto programu vznikly. V současné době probíhá projekt Proofs of Concept (POC), do kterého se zapojilo šest startupů: čtyři z nich nabízejí řešení pro učení strojů, jeden pro kvalitu obrábění a jeden pro sledování spotřeby energie.

Jako první akcelerátor je často uváděna kalifornská společnost Y Combinator, která je současně také jednou z nejznámějších. Od svého založení v roce 2005 pomohla k prosazení současným celosvětově známým značkám jako Dropbox, Airbnb a Reddit. Mezi další světoznámé akcelerátory ­patří Techstars – s programy pro Amazon, GE a Ford – či PlugAndPlay.

Susan Cohen říká, že ačkoli jsou ­akcelerátory většinou spojovány se softwarem a IT, může ­tento koncept fungovat téměř v jakémkoli odvětví. „Setkáváme se s nimi v široké škále oborů včetně energetiky, potravinářství, maloobchodu, telekomunikací či automobilového a zdravotnického průmyslu,“ doplňuje.

Ve světě inkubátorů jsou nejvýraznější dvě společnosti, kalifornská Idealab a novozélandská The Icehouse. Tyto společnosti pomohly vybudovat firmy tisícům podnikatelů.

Ve Švédsku je příkladem společnosti, která proaktivně pracuje na pěstování inovativní kultury prostřednictvím spolupráce se startupy, technologický gigant a globální poskytovatel informačních a komunikačních technologických řešení Ericsson. V roce 2014 tato firma založila „otevřenou inovativní platformu“ Ericsson Garage, kterou její zakladatel a ředitel Sandor Albrecht popisuje jako průsečík mezi akcelerátorem a inkubátorem. V Severní Americe, Evropě a Asii je 13 takových „garáží“, kde se zaměstnanci mohou věnovat práci na nových obchodních nápadech. Každoročně Ericsson pracuje s několika startupy přímo během šestiměsíčního programu, který zahrnuje instruktáže, školení a kontakt s prodejním oddělením a zákazníky.

Podle Sandora Albrechta kontakt se startupy společnosti Ericsson zaměřené na telekomunikační technologie 5G upozorní na situace a možnosti, které by jim jinak mohly uniknout. „Letos je jedním ze startupů v našem inkubačním programu Build-r, malá švédská společnost, která přišla s převratným řešením pro stavební průmysl: výrobou a prodejem robotů, které dokáží smontovat sádrokartonové stěny,“ říká Sandor Albrecht. „My sami bychom nikdy s takovým nápadem nepřišli. To je důkazem, jak neskutečně inovativní mohou platformy 5G být.“

Akcelerátory vs. inkubátory

 

Ian Hathaway je přesvědčen, že akcelerátory zúčastněným startupům zajišťují lepší výsledky, a to hlavně díky zrychlenému rozvoji společnosti.

„Obecně existuje mnoho důkazů o tom, že akcelerátory dosahují svých stanovených cílů, mezi něž patří například schopnost ­společností navýšit investiční kapitál a získávat zákazníky či dosahovat dalších klíčových růstových ­měřítek,“ říká. „Je ale důležité si uvědomit, že ne všechny akcelerátory jsou efektivní. Některé nemusí mít na účastníky vůbec žádný vliv a některé jim mohou dokonce až uškodit. Na kvalitě záleží.“

Důkazy o prospěšnosti inkubátorů nejsou jednoznačné. Kauffman Foundation například podrobila zkoumání více než 30 studií, a přesto se nepodařilo nalézt průkazné důkazy o tom, že by inkubátory měly na startupy pozitivní vliv.
      

Obchodní kontakty

evolution@skf.com

Susan Cohen též upozorňuje, že pouhé spojení sil se startupy obchodní úspěch nezaručí. Naopak věří, že mnoho zavedených firem najde jiné ­cesty, jak si ve světle rozvíjejících se technologií udržet svou pozici. „Mnoho inovací nemusí firmy vůbec ohrozit,“ říká. „Příkladem mohou být elektromobily, které podle všeho nebudou pro ­automobilový průmysl tak převratné. Samozřejmě se jedná o významnou inovaci, ale ne vždy to znamená, že bude převratná.“

Ian Hathaway však zdůrazňuje, že pro ­zavedené firmy je důležité držet krok s vývojem trhu. Jako příklad podle něj může sloužit často uváděná společnost Kodak, jež byla kdysi gigantickým výrobcem fotografických materiálů působícím po celém světě. Jelikož však včas nerozpoznala potenciál nových technologií, držela se dále svého osvědčeného obchodního modelu a z velké části byla odstavena na vedlejší kolej s nástupem digitálních fotoaparátů. „Společnostem, které se nebudou snažit držet krok s převratnými technologiemi a novými inovacemi, tak hrozí stejná budoucnost jako firmě Kodak,“ dodává.

Související obsah