Větrná farma Blaiken­Vind leží v severním Švédsku přibližně na 65. stupni severní zeměpisné šířky.

Teplý severní vítr

Švédsko bere odpovědnost za životní prostředí velmi vážně. Do roku 2020 chce zajistit, aby polovina v zemi vyráběné energie pocházela z obnovitelných zdrojů. Nedávno dokončená větrná farma BlaikenVind na severu Švédska je významným krokem k naplnění tohoto cíle.

Text Cari Simmons
Foto Magnus Fredén

Zásobování elektřinou, plynem a vodou

BlaikenVind je jednou z největších evropských pevninských větrných farem. Je také nejsevernější z nich, neboť se nachází na 65. stupni severní šířky, v místech, kde panují dlouhé, temné, mrazivé a především větrné zimy.

Devadesát devět větrných turbín je na zdejší rozlehlé horské planině uspořádáno od východu k západu. Větrné podmínky jsou tu obzvláště příznivé vzhledem k průměrné síle větru mezi 7,5 a osmi metry za sekundu. Díky blízkosti stávající vodní elektrárny bylo navíc možno větrné turbíny snadno připojit k elektrorozvodné síti.

Větrná energie v arktických podmínkách je důležitá pro celý svět. My se o své zkušenosti dělíme.
Mikael Lindmark, ředitel a projektový manažer větrné farmy BlaikenVind

Chladné a na sníh bohaté zimy kladou obrovské nároky na vybavení. U větrných turbín bylo proto nutné použít některé speciální mechanismy, jako například odmrazovací systém, který automaticky detekuje možnou tvorbu námrazy, vibrace či jiné problémy a spustí se dříve, než mohou lopatky zamrznout.

Větrné farmy vyžadují neustálý dohled a údržbu. Na farmě BlaikenVind probíhá údržba spíše během světlejších a teplejších letních měsíců. „Údržbářské zásahy, a to zvláště v zimě, mohou být velmi nákladné,“ říká Henrik Renberg, vývojový inženýr energetické společnosti Skellefteå Kraft, která je společně s obdobně zaměřenou firmou Fortum vlastníkem BlaikenVind. „V zimě je třeba protáhnout dlouhé úseky cest sněžným pluhem. Je-li zapotřebí vyměnit některý díl, musí se na místo dopravit vysoký jeřáb. Tomu se snažíme předcházet, takže jsme zavedli systém, který nám pomáhá údržbu plánovat co nejlépe.“

Skellefteå Kraft

Většinovým vlastníkem větrného parku BlaikenVind je společnost Skellefteå Kraft, patřící švédskému městu Skellefteå. Spoluvlastníkem je pak energetická společnost Fortum.

Skellefteå Kraft má za sebou dlouhou historii, neboť již v roce 1906 dostala povolení vybudovat první elektrárnu ve švédském Finnforsenu.

V současnosti patří Skellefteå Kraft mezi největší švédské výrobce elektřiny a realizuje rozsáhlé investice do její obnovitelné produkce. Provozuje vlastní elektrorozvodné sítě, generátory i závody zaměřené na využití síly větru či vody, vytápění a bioenergii. V roce 2016 měla společnost Skellefteå Kraft přibližně 600 zaměstnanců a dosahovala obratu ve výši 345 milionů eur.

skekraft.se

Technici ze Skellefteå Kraft

Technici ze Skellefteå Kraft čtou údaje na tabletu, který je spojen s monitorovacím systémem IMx-8.

SKF pro řízení turbín

Třicet devět turbín pro farmu BlaikenVind, které dodala čínská společnost Dongfang, obsahuje patentovaná dvouřadá kuželíková ložiska SKF Nautilus. Technologie společnosti Dongfang se obejde bez převodovky nutné obvykle pro připojení generátoru. To je obzvláště výhodné z hlediska údržby.

Společnost SKF dodala rovněž systém IMx určený pro sledování stavu zařízení, který má na větrné farmě BlaikenVind na starosti všechny turbíny. Software SKF WindCon vyhodnocuje naměřené hodnoty a zprostředkovává údaje od nepřetržitě fungujících akcelerometrů. V případě, že se hodnoty vychýlí ze stanovených mezí, spustí poplach. Systém Imx-16 je instalován na turbínách Nordex a nejnovější systém Imx-8 je pak použit u turbín Dongfang. Imx-8 nabízí stejnou kvalitu, funkce a technologie jako jeho předchůdce, má však kompaktnější konstrukci.

„Místa není v gondole turbíny nazbyt, takže z našeho hlediska je hlavní výhodou systému Imx-8 jeho větší skladnost a také to, že zařízení lze zastavět i do stávajících skříní,“ říká Henrik Renberg, konstruktér společnosti Skellefteå Kraft.

Farma BlaikenVind byla postavena ve čtyřech fázích, přičemž první turbíny byly uvedeny do provozu v roce 2012 a závěrečná fáze byla dokončena v prosinci 2016. V současnosti 99 místních turbín vygeneruje za rok přibližně 700 GWh elektrické energie, což odpovídá roční spotřebě přibližně 160 000 bytů. Větrná energie z BlaikenVind sníží roční emise oxidu uhličitého přibližně o 640 000 tun.

Turbíny pro první dvě fáze projektu dodala německá společnost Nordex. Tyto turbíny vycházejí z vyzkoušené technologie, kdy je každá z nich osazena vlastní převodovkou převádějící pomalé otáčení rotoru na vyšší otáčky nutné pro generátor. Tato technologie je sice efektivní, ale zároveň vyžaduje mnoho pohyblivých částí, které musí odolávat opotřebení v náročných provozních podmínkách. Před zahájením třetí fáze výstavby se objevil čínský dodavatel Dongfang, který je schopen zajistit přímo poháněné turbíny (osazené ložisky SKF Nautilus) vybavené pomaloběžným generátorem, jenž nevyžaduje převodovku.

Osazení snímačů vibrací na pomaloběžném generátoru Dongfang.

Osazení snímačů vibrací na pomaloběžném generátoru Dongfang.

Použití dvou různých technologií je mimo jiné pojistkou pro případ, že by v BlaikenVind vznikl s některou z nich problém. Větrná farma zároveň funguje jako demonstrační projekt na podporu obnovitelných zdrojů energie a nových technologií.
 

Obchodní kontakty

evolution@skf.com

Projekt BlaikenVind získal od evropského programu NER300 na podporu demonstračních projektů v oblasti inovativních nízkouhlíkových technologií dotaci ve výši 15 milionů eur. „V praxi to znamená, že se sem mohou přijít učit i jiní aktéři působící v tomto oboru,“ vysvětluje Mikael Lindmark, ředitel a projektový manažer větrné farmy BlaikenVind. „Větrná energetika v arktických podmínkách je důležitá pro celý svět a my se o své zkušenosti dělíme.“

WindCon a Nautilus jsou registrované obchodní značky skupny SKF.

Související obsah