green-growth

Zelený růst

V roce 2014 došlo k něčemu významnému. Světová ekonomika vzrostla, ale emise uhlíku nikoli. Obrovské investice do obnovitelné energie a boom energeticky úsporných technologií mohou do budoucna ukazovat směr, ve kterém ekonomický růst automaticky neznamená větší znečištění.

Text Allison Jackson Ilustrace Karolis Strautniekas

Další segment Další výrobky Další služby

Příbuzné odkazy

Greenpeace International

UNEP

Pro ty, kdo věří, že se klimatické změny opravdu dějí, a snaží se proti nim bojovat, byl rok 2014 zlomový.

Světová ekonomika vzrostla o více než tři procenta, ale emise uhlíku z energetického průmyslu se nezvýšily.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) počátkem roku 2015 prohlásila, že „zrušit vazbu“ mezi ekonomickým růstem a emisemi uhlíku se podařilo poprvé za posledních 40 let. Dřívější pokles hodnot emisí nebo jejich zmírnění bylo vždy doprovázeno propadem ekonomiky.

Zprávu o snížení emisí uvítali především zastánci názoru, že proti změnám klimatu je potřeba zasáhnout. Považují ji za důkaz toho, že snížení emisí skleníkových plynů nemusí být nutně dosaženo jen na úkor ekonomického růstu.

„Ta skvělá zpráva nás utvrdila v tom, že změny, o které se snažíme, jsou možné,“ říká Emily Rochon, stratég v oboru globální energetiky z pobočky Greenpeace v Bruselu.

„V letech 2008 až 2012 světové ekonomiky klesaly nebo rostly jen velmi pozvolna. Ani emise tehdy příliš nenarůstaly, nedalo se ale jasně říci, zda se jedná o zřetelné oddělení těchto dvou fenoménů.

Rok 2014 tak byl opravdu tím prvním, kdy jsme mohli na výsledky ukázat prstem a prohlásit: Tohle je důkaz: ekonomika vzrostla, ale emise nikoliv.“

Přestože se ještě roky, možná i desetiletí, nepodaří snížit emise celosvětově, odborníci tvrdí, že ke snižování již dochází v rozvinutých zemích, jako je například Švédsko, a že rok 2014 může znamenat začátek dlouhodobého trendu i pro zbytek světa.

„Rok 2014 přinesl naději a prokázal, že investice do nízkouhlíkových zdrojů energie a dalších ekologických opatření s sebou může nést růst,“ říká Isabella Neuweg, analytička strategie a poradkyně pro výzkum profesora Nicholase Sterna v Grantham Research Institute on Climate Change and the Environment (Výzkumný ústav klimatických změn a životního prostředí) při London School of Economics. „A to je klíčové, už to není buď jedno, nebo druhé.“

K takzvanému „rozchodu“ v roce 2014 ovšem nedošlo zčistajasna.

Celosvětový růst emisí uhlíku zpomaloval již od roku 2012, jak tvrdí nizozemská agentura pro hodnocení životního prostředí PBL (Planbureau voor de Leefomgeving) a Společné výzkumné centrum Evropské komise.

Hlavní zásluhu na tom má Čína se svou neobyčejně velkou investicí do obnovitelných energií. V roce 2014 šlo o rekordních 75 miliard eur, což představuje navýšení o 39 procent oproti předchozímu roku. Krom toho Čína provedla modernizaci uhelných elektráren, případně ukončení provozu některých z nich, čímž se snažila o snížení obrovského znečištění ve městech. Ale Čína není sama.

I další země, ať už je k tomu vedly zvláštní zájmy nebo prostá snaha o snížení emisí, se snaží závislost na zdrojích chrlících uhlík – uhlí i ropě – omezit a energetickou náročnost snížit. CO2, vznikající při výrobě elektrické energie, tvoří z celkového množství celosvětových emisí téměř 70 procent.

Z dat, která shromáždili Frankfurt School–UNEP Collaborating Centre for Climate and Sustainable Energy Finance a Bloomberg New Energy Finance vyplývá, že celosvětové investice do obnovitelných zdrojů energie v posledních 10 letech vzrostly šestinásobně a v roce 2014 dosáhly 244 miliard eur, tedy nárůstu o 17 procent proti roku 2013.

K dobrým výsledkům přispěl prudký vzestup úsporných technologií od žárovek po letadlové motory, a také boom těžby břidlicového plynu v USA, který podnítil investice do plynových elektráren.

To přineslo ekonomický růst: vznikla nová pracovní místa a došlo ke snížení energetických nákladů, které firmám vznikají při rozšiřování podnikání.

Změny zároveň jasně ovlivňují celosvětový energetický sektor.

Agentura Bloomberg New Energy Finance zjistila, že obnovitelné zdroje už předbíhají fosilní paliva, a agentura IEA očekává, že tento trend bude pokračovat i nadále a obnovitelné zdroje v následujících pěti letech dosáhnou až dvou třetin celkového nárůstu globálních energetických kapacit.

Odklonu od fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům energie napomáhá také pokles cen technologií, díky němuž je solární a větrná energie dostupnější a může tak historicky levnějšímu uhlí a ropě lépe konkurovat.

Samotné investice do udržitelné energie a úsporných řešení ale nezpomalí růst emisí uhlíku dostatečně rychle na to, abychom se vyhnuli nebezpečným klimatickým změnám.

„K dosažení dlouhodobě udržitelného rozchodu těchto svou fenoménů … je jednoduše potřeba si uvědomit, že musíme snížit svou spotřebu energie,“ říká Henrik Selin, který se specializuje na politiku environmentálního a udržitelného rozvoje na Frederick S. Pardee School of Global Studies na Boston University.

Jak má ale svět dosáhnout snížení spotřeby energie, když se v rozvojových zemích dodávka elektřiny rozšiřuje mezi miliony lidí?

Henrik Selin zastává názor, že součástí řešení je dekarbonizace ve výrobě energie, které rozvojové země využívají, a zlepšení přístupu lidí k obnovitelným zdrojům energie s pomocí mechanismů jako např. Zelený klimatický fond OSN (Green Climate Fund). Pak budou rozvojové země moci zvyšovat svou spotřebu energie, ale už bez navyšování emisí uhlíku.

Zároveň ale budou muset největší původci emisí uhlíku – Čína, Severní Amerika a Evropa -přijmout razantní opatření a svou spotřebu energie snížit.

Emily Rochon ze skupiny Greenpeace říká, že pro svět je „zvládnutelné, jak po technické, tak i finanční stránce“ do roku 2050 přejít stoprocentně na obnovitelné energie, a přesto zažívat „rozumný ekonomický růst“ a omezit globální oteplování na dva stupně Celsia, což je hlavním cílem globální klimatické strategie.

Svět ale musí jednat rychleji, a to zvlášť v oblastech, jako je doprava, která byla do současnosti velmi zanedbávána.

„V mnoha částech světa se nám daří zavádět ekologická energetická opatření a loučit se s neekologickými způsoby,“ říká Emily Rochon. „Ale neděje se tak dost rychle.“

Související obsah