Výroba
Chytrá města přehodnocují otázku mobility

Chytrá města přehodnocují otázku mobility

Počet obyvatel ve městech roste dosud nevídanou rychlostí. Klíčovým tématem se tak stává problematika mobility. Dopravní odvětví pomáhá městům při hledání čistších, pružnějších a efektivnějších způsobů přepravy osob a zboží.

Related Articles

Zatímco nyní bydlí ve velkých městech přibližně polovina světové populace, do roku 2050 tento podíl vzroste až na dvě třetiny. Velkoměsta jsou pulzující ekonomická, kulturní a politická centra, která však spotřebují velké množství světových zdrojů. V současnosti navíc produkují přes 70 procent všech emisí skleníkových plynů.

Prioritou pro celý svět se tak stává úspěšné zvládání růstu měst, obzvláště pak s ohledem na ­stále větší obavy spojené s klimatickými změnami. Klíčem k tomu je neustálé zkvalitňování dopravy. V řadě měst chybí infrastruktura, která by odpovídala potřebám přílivu obyvatel. Požadavky na inteligentní dopravní systémy budoucnosti jsou nižší spotřeba uhlíku i energií a vyšší efektivita.

Doprava je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů, a proto právě na tomto odvětví leží zodpovědnost za formování budoucnosti dopravy ve městech. Všechny druhy dopravy po městě, od automobilů a autobusů až po kolejová vozidla, přecházejí na udržitelnější dopravní systémy.

„V roce 2050 může počet nacestovaných osobokilometrů dosahovat třikrát až čtyřikrát vyšších hodnot než v roce 2000,“ odhaduje organizace OSN pro udržitelný městský rozvoj UN-Habitat.

Chytrá města přehodnocují otázku mobility
Chytrá města přehodnocují otázku mobility

Problém navíc zhoršuje další rozrůstání měst, které vede k větší závislosti na osobních vozidlech. Standardem v řadě měst jsou dlouhé zácpy a dopravní kolapsy, které život ve městě znepříjemňují znečištěním, hlukem a nehodami.

Více než 80 procent lidí žijících v městských oblastech, kde se sleduje kvalita vzduchu, je vystaveno znečištění, které překračuje limity Světové zdravotnické organizace (WHO). Vinu za znečištění vzduchu ve městech a jeho negativní dopady na lidské zdraví z velké části nese doprava.

Se zvýšenou hlukovou zátěží se setkáváme na více místech, avšak ve městech je obzvláště výrazná. Hluk silniční dopravy je po znečištěném vzduchu druhým největším zdrojem environmentálního stresu v Evropě a podle WHO může způsobovat řadu krátko- i dlouhodobých zdravotních potíží.

Budoucí nízkouhlíkové dopravní systémy tak mohou zvýšit kvalitu života miliard lidí. Pokroková města a společnosti již nyní v rámci nové éry mobility přecházejí na inovativní technologie a obchodní modely. Autonomní vozidla, elektromobily a sdílené dopravní prostředky pomáhají ke snižování emisí a dalších vzdušných částic, k menšímu množství dopravních kolapsů a nehod a jsou také přístupnější. Doprava se stává multimodálnější, propojenější, autonomnější a stále častěji elektrickou, což vede ke snižování emisí a méně zácpám.

Chytrá města přehodnocují otázku mobility
Chytrá města přehodnocují otázku mobility

Největším zdrojem emisí skleníkových ­plynů z dopravy jsou osobní automobily. Dokud se ve velkoměstech nepodaří snížit počty automobilů a zajistit multimodálnější dopravu obyvatel, musí být automobily čistší a ekologičtější. Elektromobily na baterie za svůj život vyprodukují mnohem méně znečištění, které způsobuje globální oteplování, než jejich benzínové protějšky. A jsou čím dál tím čistší.

Podle organizace Union of Concerned Scientists „elektrická vozidla vyprodukují v průběhu své životnosti o polovinu méně emisí než klasická auta“.

Se snižujícími se cenami baterií a přísnějšími normami pro spotřebu paliv a znečištění výrobci automobilů zintenzivňují své investice do plně elektrických vozidel. Společnost Ford Motor Company v roce 2018 oznámila, že do roku 2022 zdvojnásobí své investice do elektromobilů a s nákladem 11 miliard dolarů na trh uvede 40 modelů elektrických vozidel.

Toto prohlášení označuje konec éry vozidel poháněných výhradně spalovacím motorem.
Håkan Samuelsson, generální a výkonný ředitel, Volvo Cars

Firma Volvo Cars vydala v roce 2017 prohlášení, že od roku 2019 budou všechny nově vyrobené modely elektrické nebo hybridní. „Toto prohlášení označuje konec éry vozidel poháněných výhradně spalovacím motorem,“ řekl generální a výkonný ředitel společnosti Håkan Samuelsson. Společnost Volvo je první automobilkou, která stanovila konkrétní datum ukončení výroby vozidel poháněných motory s vnitřním spalováním. Do roku 2025 společnost plánuje prodat jeden milion elektrifikovaných vozidel, což představuje 50 procent celkového prodeje.

Dalším z přístupů je revize hromadné ­dopravy a zavedení vysokokapacitních systémů, které kombinují metro, tramvajovou a metrobusovou dopravu. Elektrobusy a hybridní autobusy na stlačený zemní plyn (CNG) spotřebují o 30 procent méně paliva a přitom jsou prostornější a pojmou větší množství cestujících. Společnosti Volvo Buses a Siemens navázaly spolupráci s městy po celém světě včetně Kodaně, Hamburku či Montréalu, kam dodávají elektrifikované autobusové systémy včetně nabíjecích stanic. Systém hromadné dopravy v New Yorku v roce 2018 vstoupil do tříletého pilotního programu, jehož cílem je pomocí 10 plně elektrických autobusů dosáhnout ­snížení emisí. Dieselové autobusy budou nahrazeny dalšími 100 modely na CNG. Úřad pro dopravu ve Stockholmu si do roku 2025 stanovil cíl provozovat 100 procent výhradně nefosilních autobusů.

Biopaliva nabízejí nejrychlejší snižování emisí CO2 a elektrifikace je nákladově nejefektivnější.
Henrik henriksson, generální a výkonný ředitel společnosti Scania

Společnost Scania, přední výrobce nákladních vozidel, městských a dálkových autobusů, oznámila svůj záměr do roku 2050 dosáhnout nefosilních komerčních dopravních systémů. Generální a výkonný ředitel společnosti Scania Henrik Henriksson na Fóru pro udržitelnou dopravu v květnu 2018 řekl: „Můžeme dosáhnout více než 20procentního snížení emisí CO2, pokud budeme se současnými dopravními systémy pracovat ještě efektivněji, například prostřednictvím vylepšování tras a správy nákladů. Kromě toho se rýsuje několik cest k budoucnosti bez fosilních paliv s ohledem na paliva a hnací ústrojí. Biopaliva nabízejí nejrychlejší snižování emisí CO2 a elektrifikace je nákladově nejefektivnější.“

I Čína rychle přechází na udržitelnější dopravu, hlavně kvůli svým vážným problémům se znečištěním vzduchu. Investice Číny do elektrických vozidel patří mezi nejambicióznější na světě. Jak uvádí webová stránka CleanTechnica zaměřená na čisté technologie, v Šen-čenu, 12miliónovém městě na sever od Hongkongu, došlo v roce 2018 k elektrifikaci celé autobusové flotily (16 359 vozidel). V dalším kroku město plánuje elektrifikovat všech svých více než 17 000 taxíků.

Snižovat množství zácp a znečištění hlavně během dopravních špiček pomáhají také tramvajové systémy. Podobně jako ostatní odvětví dopravy i kolejový průmysl přechází od fosilních paliv k novým zdrojům energie, jako jsou vodíkové palivové články a baterie.

Chytrá města přehodnocují otázku mobility
Chytrá města přehodnocují otázku mobility

Přechod k obnovitelným energiím po ­pozvolném začátku v nedávné době nabral rychlé obrátky. Změny v kolejové dopravě urychlují jak pokroky v oblasti obnovitelných technologií, tak zvyšování kapacity baterií.

Mnoho tramvají a příměstských vlaků po celé Evropě již jezdí na baterie. Stále větší počty železnic se elektrifikují. Integrovaný poskytovatel dopravních systémů Alstom testuje v Německu svůj vlak Coradia iLint, ve kterém elektřinu generuje kombinace vodíku a kyslíku v palivovém článku přímo na palubě vlaku. Tyto osobní vlaky by měly být uvedeny do provozu v roce 2018.

V roce 2015 britská firma Network Rail vyzkoušela na britské železnici za poslední půl století první osobní vlak poháněný bateriemi. „Jsou tišší a efektivnější než dieselové vlaky,“ říká mluvčí společnosti.
  

Se zvyšujícím se počtem obyvatel ve velkoměstech musí projektanti a dopravní společnosti přehodnocovat otázku mobility. Nové technologie, jako jsou autonomní a samořízená vozidla, umělá inteligence a propojené služby, pomáhají růstu nových způsobů osobní dopravy, platforem pro sdílení jízd a řešení hromadné dopravy.

Integrace nových a stávajících modelů ­mobility bude vyžadovat spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem, neustálou práci s inovacemi a plány na nízkouhlíkovou, přístupnou, efektivní a pružnou infrastrukturu, která slouží všem obyvatelům velkých měst.