make-in-india

Globální ambice Indie

Podaří se kampani „Make in India“ změnit poměry v Indii? Kampaň má za cíl přilákat nové obchodní subjekty z výrobního sektoru, vytvořit nová pracovní místa a generovat kapitál. Avšak v zemi tak rozlehlé a komplikované, jako je Indie, není nic jednoduché.

Text Allison Jackson Ilustrace Jamie Jones

Další segment Další výrobky Další služby

Fakta

Úloha společnosti SKF v kampani „Make in India“

„SKF z kampaně „Make in India“ těží, ale zároveň do ní aktivně přispívá,“ říká Shishir Joshipura, výkonný ředitel SKF India.
„Plány na výstavbu nové továrny na mazací systémy poblíž města Bengalúru na jihu země se po čtyři roky potácely ve změti právních kliček a byrokratických omezení,“ vysvětluje Joshipura.

Po spuštění Módího kampaně se ale SKF obrátila na místní orgány státní správy se žádostí o pomoc. Během dvou týdnů se podařilo najít nové místo pro výstavbu a získat povolení k jejímu započetí.

„Pro nás i pro celou zemi je to velmi pozitivní vývoj,“ komentuje Joshipura Módího kampaň, která má mimo jiné za cíl posílit zahraniční investice do větrné energie a železnic, tedy dvou odvětví, ve kterých se pohybuje i SKF. „Čím více společností bude v Indii rozšiřovat své působení nebo provozy, tím větší množství potenciálních zákazníků bude SKF moci z tohoto vývoje vytěžit.“

Firma SKF už je v Indii poměrně dobře zavedená. Její továrny na výrobu ložisek se nachází v Ahmadábádu, Bengalúru, Haridváru a v Puně, jedna továrna na těsnění pak v Maisúru.

Příbuzné odkazy

Make in India

V září 2014 spustil indický premiér Naréndra Módí kampaň „Make in India“, která má za cíl přeměnit zemi na globální výrobní centrum, které by konkurovalo Číně.

Podstatnou část této iniciativy tvoří výrobní sektor vyžadující početnou pracovní sílu. Právě ten představuje klíč k využití ekonomického potenciálu Indie. Má pomoci vysvobodit stovky milionů lidí ze spárů chudoby podobně, jako se to povedlo v posledních třech desetiletích Číně.

Podaří-li se nalákat zahraniční i domácí společnosti, aby v Indii rozšířily výrobu nebo založily nové závody, vzniknou nová, tolik potřebná pracovní místa pro 12 milionů lidí, kteří na trh práce každý rok vstupují, i pro další stovky milionů vesničanů, kteří se do měst v následujících dekádách pravděpodobně přestěhují.
Nepřímými výhodami, které z tohoto vývoje vyplynou, budou větší spotřeba, vylepšená infrastruktura a rychlejší růst ekonomiky.

Zopakovat úspěchy podobné Číně ale nebude snadné.

Ekonomické reformy, které by měly tvořit základ této kampaně, jako jsou zjednodušení procesu nákupu pozemků a daňového systému, uvízly v horní komoře indického parlamentu, kde Módíova Indická lidová strana (BJP) nemá většinu.

„Dostatečná politická vůle by zde byla, což dokazuje vládní proobchodní legislativní agenda i další iniciativy. Přeměnu rétoriky na činy ale ztěžuje spousta faktorů včetně velmi komplikovaného politického prostředí,“ říká Romita Das, analytička globální poradenské firmy Control Risks ze Singapuru.

Zatímco ostatní významné ekonomiky se obávají stárnutí populace, v Indii počet lidí v produktivním věku stále roste. Předpokládá se, že do roku 2020 vzroste z původních 761 milionů v roce 2011 na 869 milionů, a do roku 2025 by mohla Indie mít nejsilnější potenciál pracovních sil na světě.

Tak obrovská kapacita pracovních sil by měla zaručit výrazný náskok před konkurencí. Ekonomika zaměřená na služby však přirozeně nemůže poskytnout dostatek pracovních míst a valná většina lidí v produktivním věku navíc nemá žádné formální vzdělání, což jejich možnosti ještě více omezuje.

Módí proto přišel s plánem rozšířit výrobní sektor v Indii ze současných 16 procent HDP na 25 procent v roce 2022. Vytvoří se tak spousta pracovních míst, pro která nebude potřeba žádné zvláštní kvalifikace.

Módího vláda se kvůli usnadnění investic do výrobního sektoru snaží zmírnit nebo úplně odstranit omezení přímých investic ze zahraničí do klíčových oblastí a zredukovat byrokracii, čímž by se země stala pro investory lákavější. Takové změny navíc nevyžadují souhlas horní komory, kde má převahu opozice.

Odezva zahraničních společností je podle analytiků velmi pozitivní. Podle vládních údajů dosáhly přímé investice ze zahraničí ke konci fiskálního roku 2015 celkem 40,8 miliardy eur, což znamená navýšení o 22 procent oproti fiskálnímu roku 2014 a o 29 procent oproti roku 2013.

Koncem roku 2015 podepsala Indie s Japonskem smlouvu na výstavbu 450 kilometrů dlouhé rychlodráhy mezi Bombají a Ahmadábádem, městem v Gudžarátu, rodném státě Naréndry Módího, za 13,8 miliardy eur. Tchajwanský výrobce elektroniky Hon Hai Precision Industry přislíbil investici ve výši 4,6 miliardy eur ve státě Maháráštra na západě země a společnosti General Electric a Alstom vyhrály soutěž na výrobu stovek nákladních lokomotiv pro indické dráhy Indian Railways.

Mnoho společností se ale zatím drží zpátky. Obchodování v Indii je kvůli chaotické demokracii a nedostatečné infrastruktuře i při těch nejlepších podmínkách velmi náročné. Ředitelé společností jsou opatrní i kvůli zaostalým klíčovým ekonomickým reformám, tvrdí Shilan Shah, indický ekonom z poradenské společnosti na ekonomický výzkum Capital Economics se sídlem v Londýně.

„Zahraniční firmy pozorují vývoj zpovzdálí. Vyčkávají, jestli kampaň „Make in India“ není pouhým výkřikem do tmy, zdali se ukáže být opravdu důvěryhodnou a jestli dojde v politice k opravdovým změnám,“ dodává Shah.

Pakliže kampaň „Make in India“ uspěje – třeba i společně s dalšími iniciativami jako Skill India, která má za cíl vyučit 500 milionů lidí v různých řemeslech do roku 2022 – mohl by se růst indické ekonomiky ustálit na 10 procentech za rok,“ říká Shah.

„Je to ambiciózní projekt,“ dodává, „a bude pravděpodobně trvat poměrně dlouho, než přinese ovoce.“

Související obsah