ullacarlsson

Ochránkyně svobodného vyjadřování

Ulla Carlsson je první světovou profesorkou svobody projevu se zaměřením na rozvoj médií a globální strategie. Výzva je příhodná – otázky svobody projevu byly málokdy tak horké a kontroverzní jako dnes.

Text Sara Bergqvist Foto Svante Örnberg

Další segment Další výrobky Další služby

Fakta

Ulla Carlsson
Narozena: 1950
Bydliště: Göteborg
Akademický titul: Profesorka svobody projevu v UNESCO, Mediální rozvoj a mezinárodní strategie na univerzitě v Göteborgu
Minulost: Vybudovala a řídila NORDICOM, výzkumný ústav médií na Univerzitě v Göteborgu. Napsala mnoho knih zabývajících se médii, komunikací a svobodou projevu i odborných informací.
Zájmy: Architektura, čte beletrii a životopisy.
Aktuálně čte: Když jsem byla mladá, „osobní historie z roku 1900“ od Yvonne Hirdman

Příbuzné odkazy

Göteborgs universitet

Svoboda projevu ještě nikdy nebyla na globální úrovni dostupnější. Je stále více zemí, které přešly z diktatury na demokratičtější formu vlády, a nové formy sociálních médií daly hlas lidem, kteří dříve neměli možnost se vyjádřit. Ale, jak říká Ulla Carlsson, držitelka profesury UNESCO v oblasti svobody projevu, mediálního rozvoje a globální strategie na univerzitě v Göteborgu, stále existují síly, které tomuto obecnému trendu odolávají.

„Navzdory všem dnes dostupným komunikačním možnostem není ve veřejné sféře dostatek diskuse a skutečné problémy zůstávají skryty,“ říká Ulla Carlsson. „Sdílíme své názory s ostatními, kteří uvažují jako my, a přijímáme to, co se přibližuje našemu vlastnímu pohledu. Stala se z nás souhlasná společnost, ve které svůj argument jen minimálně hájíme tváří v tvář jinak smýšlejícím, a to vše ve snaze dosáhnout funkčních politických řešení. V dlouhodobé perspektivě to představuje riziko pro demokracii a svobodu projevu.“

Ulla Carlsson, vyrůstající v 60. letech 20.století, byla silně ovlivněna tehdejším politickým klima­tem vyznačujícím se svěžími, pokrokovějšími myšlenkami a zájmem o rozvojové země a třetí svět.

„Naše generace se mnohem více zajímala o politiku a měla kritičtější přístup než ta dnešní,“ říká Carlsson. „Přitom jsme ve stejném věku byli svým způsobem naivnější. Jako 22letá jsem odjela na rok do Afriky a prošla jsem polovinu kontinentu. Po návratu domů jsem sice vážila pouhé 34 kilogramy, zato jsem získala hodně zkušeností. A Afrika už se mnou zůstala napořád.“

Takže když Carlsson před 40 lety začala svůj výzkum na univerzitě v Göteborgu, zaměřila se na rozvojové země a mezinárodní politiku. Brzy se však zapojila i do otázek týkajících se médií, komunikace a svobody projevu. To ji vedlo k založení NORDICOM, severského výzkumného ústavu médií, za který také byla mnoho let zodpovědná. V březnu 2015 se ujala svých povinností spojených s nově ustavenou profesurou UNESCO, jednou ze 760 profesur UNESCO v akademických institucích ve více než 130 zemích světa.

„Díky tomu jsem schopna propojit vše dohromady,“ říká Carlsson. „Vývoj médií, spolu s geopolitickým a technologickým vývojem, má zásadní vliv na svobodu projevu, zformovanou v různých částech světa. Mým úkolem je přispět k větší výměně znalostí a povědomí o tom všem.“

Carlsson se domnívá, že úplná svoboda publikování projevu je tak složitá, že jen zřídka existují nějaké jednoduché odpovědi. Jeden trend, na který poukazuje, je tendence odsunovat do pozadí novinářské poslání. Novinové společnosti pohlížejí na spotřebitele médií jako na zákazníky, spíše s odkazem na obchodní modely, než na novinářské poslání, vysvětluje, a dnes se chtějí novináři realizovat, zatímco v roce 1980 pro ně bylo hnací silou zlepšení společnosti.

Současná situace tak umožnila získat agenturám pro styk s veřejností a lobbistům mnohem větší vliv na tok novinových zpráv.

„Vidíme spíše tržně orientovanou žurnalistiku, kde například existuje riziko, že výzkum, který se takzvaně zcela nehodí, nebude zveřejněn,“ říká Carlsson. „A i když by mělo být jasné, co je úvodník a co reklama, mnoho lidí rozdíl mezi nimi nezná. V důsledku toho musíme pracovat mnohem více s „mediální gramotností“, tedy jak média pracují a jak je lze využít ve škole. Demokracie vyžaduje mediálně zdatné občany s kritickým okem.“

Přímým ohrožením svobody projevu jsou také teroristické činy, uskutečněné v lednu 2015 v Paříži v sídle francouzského časopisu Charlie Hebdo a následující měsíc v kulturním centru v Kodani.

„Umění má právo být nepříjemné,“ říká Carlsson. „Cokoliv si člověk myslí, každý má právo vyjádřit své stanovisko. Je velmi důležité diskutovat o těchto otázkách – a držet se věci samé, takže to do značné míry není cílené na člověka jako jedince“.

Omezování naší svobody projevu je něco, o čem se musí diskutovat, pokračuje Carlsson a zdůrazňuje, že debata musí být vedena na veřejnosti.

„Všechno je o vzájemném respektu,“ říká. „Máte právo vyjádřit svůj názor, ale pak musíte také akceptovat, že i ostatní mají názory. Svoboda projevu vznikla proto, že lidé byli utlačováni a chtěli mít právo vyjádřit svůj názor. Ale dnes je tento pojem používán v mnoha souvislostech, a ty ne vždy odrážejí jeho význam.

Podle Ully Carlsson je pro svobodu projevu důležitý vzájemný respekt.

Související obsah