Rychlou cestou do budoucnosti

Rychlou cestou do budoucnosti

Koncept dopravy hyperloop, který v roce 2013 nastínil ikonický vynálezce a podnikatel Elon Musk, podnítil k činnosti mnoho vědeckých mozků. Tým studentů technologické univerzity v Delftu v Nizozemsku nedávno vyhrál první soutěž o otestování jeho proveditelnosti.

Text Jan Tazelaar
Foto Delft University

Doprava a logistika

Pomocná ruka

Technologická univerzita v Delftu má za sebou již mnoho účastí (a vítězství) v soutěžích lehkých elektrických závodních vozů a vozidel na solární pohon. Vazby mezi SKF a studentskými týmy jsou stejně dlouhodobé i úspěšné. Když bylo tedy třeba pomoci při přípravě kapslí pro hyperloop, společnost SKF se ráda pro tento projekt stala partnerem celého týmu.

Kapsle Delft Hyperloop se pyšní technologiemi magnetické levitace a brzdného systému, které bylo nutné otestovat při vysokých rychlostech. Aby bylo možné provést simulace, bylo nutné sestavit horizontální hliníkový disk. Společnost SKF nabídla jak odbornou pomoc, tak díly na disk i lineární brzdný systém pro kapsli.

Igor Dorrestijn, projektový manažer u SKF Engineering and Research Centre v nizozemském Utrechtu, k tomu říká: „Podporujeme mnoho takovýchto iniciativ, přičemž doufáme, že nová generace absolventů se k nám bude chtít přidat nebo bude používat naše produkty. S radostí podporujeme projekty, které ze studentů dělají všestranné inženýry.“

Elon Musk, otec PayPalu a Tesly, se zapsal do historie přelomovými nápady jako SpaceX a Solar City. V současné době připravuje první cestu na Mars. V roce 2013 představil koncept hyperloopu, což je v zásadě systém hromadné dopravy podtlakovým tunelem. Odpor vzduchu je v něm téměř nepatrný, a tak by mělo být možné dosáhnout rychlosti vyšší než 1 000 kilometrů za hodinu. Podle Muskovy vize by měly kapsle plout bez tření tunelem nesené vzduchovým polštářem.

Od začátku jsme zaujali komplexní přístup.
Quint Houwink, student aerokosmonautiky a člen týmu.

V roce 2015 Elon Musk oznámil, že na další práci na hyperloopu mu nezbývá čas, a vyzval zbytek světa, aby v projektu pokračoval. Aby vývoj podpořil, nechal v Kalifornii postavit „zkušební tunel“ a zorganizoval soutěž. V průběhu prvních kol, která proběhla v Texasu a jichž se zúčastnilo kolem 200 týmů, bylo vybráno 30 skupin. Finále se pak uskutečnilo v lednu 2017 v hlavním sídle SpaceX v Kalifornii. Do posledního kola postoupily tři týmy. Jedním z nich byl 34členný tým Delft Hyperloop, který sestával ze studentů nizozemské technologické univerzity v Delftu.

Model kapsle o poloviční velikosti, vyvinutý týmem Hyperloop v Delftu.

Model kapsle o poloviční velikosti, vyvinutý týmem Hyperloop v Delftu.

Koncept hyperloopu

Sen o hyperloopu se zrodil již před přibližně 200 lety. Elon Musk byl však první, kdo podnítil vážný pokus o jeho přeměnu na systém hromadné dopravy. Systém zahrnuje tunely s téměř vakuovým prostředím (0,001 bar), jímž se kapsle s cestujícím či nákladem mohou téměř bez tření pohybovat rychlostí více než 1 000 kilometrů za hodinu. Výstavba takové infrastruktury by stála miliardy, ale i tak by se jednalo o levnější řešení než v případě vysokorychlostních tratí. Náklady na provoz by představovaly zlomek ceny za jakýkoli alternativní způsob dopravy. Pokud by byl hyperloop po celé trase pokryt solárními panely, mohl by dokonce potenciálně produkovat více energie, než kolik spotřebuje. Hyperloop by mohl být komerčně výhodný v úsecích o vzdálenosti mezi 500 a 1 000 kilometry.

Quint Houwink, student aerokosmonautiky a jeden z členů týmu, vysvětluje způsob uvažování sebe i svých kolegů. „Od začátku jsme zaujali komplexní přístup,“ říká. „Nezkoumali jsme jen technické aspekty, ale také design, hospodárnost i otázky rozšiřitelnosti systému a udržitelnosti. Na projektu se tedy podíleli studenti ze všech oblastí.“

Quint Houwink, člen delftského týmu Hyperloop.

Quint Houwink, člen delftského týmu Hyperloop.

Obchodní kontakty

evolution@skf.com

Tým stavěl na základním Muskově nápadu, ale provedl několik výrazných úprav. Dospěl například k závěru, že lepší možností pro provoz bez tření než Muskova vzduchová bublina bude magnetická levitace. Přišel také s nápadem na lineární elektrický motor a vynalezl revoluční, ze své podstaty bezpečný brzdný systém, který využívá použité energie ke zrychlování pohybu kapsle.

Vnitřek kapsle.

Vnitřek kapsle.

V lednu vyrazil tým se svou kapslí poloviční velikosti do Kalifornie, kde soutěžil s německým týmem z Mnichova a americkým týmem z MIT. Ačkoli Němci přišli s nejrychlejším produktem, soutěž vyhrál tým z Nizozemí a odvezl si cenu za „celkově nejlepší design a výkonnost“.

Kapsle vyvinutá týmem Hyperloop v Delftu získala cenu za nejlepší celkový design a výkon.

Kapsle vyvinutá týmem Hyperloop v Delftu získala cenu za nejlepší celkový design a výkon.

Tým Delft Hyperloop se po soutěži rozpadl, avšak jeho úspěchy položily základ komerční startupové společnosti s názvem Hardt. Čtyři původní členové týmu se pustili do přestavby kapsle a v současné době shánějí investory, kteří by pomohli přeměnit hyperloop ve skutečnost. Zároveň probíhají v Kalifornii přípravy na další soutěž v oblasti hyperloopu. Jistě se – se zcela novým týmem – zúčastní i technologická univerzita v Delftu.

Delftský tým Hyperloop.

Delftský tým Hyperloop.

Související obsah